Phishingové simulace: Otestujte své zaměstnance bezpečně

Podvodné e-maily se nedostávají jen do schránek běžných uživatelů, ale útočníci cílí především na firmy, kde jeden neopatrný klik může stát miliony. Podle výzkumu Masarykovy univerzity podlehlo phishingovým útokům až 70 % testovaných studentů. V korporátním prostředí, kde zaměstnanci mají přístup k citlivým datům a bankovním účtům, může být dopad mnohem horší. Jak poznáte, jestli jsou vaši lidé připraveni odolat skutečnému útoku? Phishingové simulace je bezpečně otestují.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Phishingové simulace testují reakce zaměstnanců na podvodné e-maily ve zcela bezpečném prostředí, kdy žádná reálná data nejsou ohrožena.
• Sledují se důležité ukazatele jako míra prokliku na podezřelé odkazy, zadávání přihlašovacích údajů a rychlost nahlášení incidentu.
• Běžně 30 až 70 % zaměstnanců při prvním testu naletí, ale po správně vedeném školení a opakovaných simulacích se míra úspěšnosti útoku snižuje až na 5 až 10 %.
• Nejvíce zranitelní jsou noví zaměstnanci a vedoucí pracovníci, první kvůli nedostatku zkušeností, druzí kvůli přístupu k citlivým datům.
• Efektivní program kombinuje testování, školení a zpětnou vazbu, protože nestačí jen odhalit slabiny, zaměstnanci musí vědět, proč udělali chybu, a jak se příště zachovat správně.

Co je to phishing a proč je tak nebezpečný

Phishing je forma kybernetického útoku, při které se podvodník v elektronické komunikaci vydává za důvěryhodnou osobu nebo instituci. Cílem je vylákat od oběti citlivé údaje jako hesla, čísla platebních karet, přihlašovací údaje do firemních systémů nebo osobní informace. Útočníci využívají psychologické triky, známé jako sociální inženýrství. Místo sofistikovaného hackování technických systémů cílí na nejslabší článek bezpečnostního řetězce – člověka. Jejich taktika spočívá v manipulaci s emocemi:

• Vytváření pocitu naléhavosti: Používají fráze jako „váš účet bude zablokován za 24 hodin“.
• Vyvolání strachu: Používají fráze jako „zjistili jsme podezřelou aktivitu na vašem účtu“.
• Zneužití autority: Zpráva vypadá, jako by přišla od šéfa nebo banky.
• Nabídka výhody: Používají výhodné nabídky jako „vyhráli jste“ nebo „čeká na vás vrácení přeplatku“.

Pod tlakem těchto emocí lidé jednají unáhleně a obcházejí své běžné bezpečnostní návyky. Kliknou na odkaz, stáhnou přílohu nebo zadají přihlašovací údaje, aniž by se zastavili a zprávu kriticky zhodnotili.

TIP: Spear phishing a CEO fraud: cílené útoky na vaši firmu

Co jsou phishingové simulace a proč je potřebujete

Phishingové simulace jsou kontrolované testovací útoky, které napodobují skutečné podvodné e-maily. Na rozdíl od reálného útoku však žádná data neopustí firmu a zaměstnanci dostanou okamžitou zpětnou vazbu, pokud na podezřelý odkaz kliknou. Můžete si to představit jako požární cvičení pro kybernetickou bezpečnost.

Počet útoků roste

Počet phishingových hrozeb roste závratným tempem. Data z českého internetového prostředí ukazují nárůst z necelých 40 milionů evidovaných pokusů o phishing v jednom roce na více než 440 milionů v roce následujícím. Jde o více než desetinásobný růst.

Proč nestačí jen školení

Tradiční školení kybernetické bezpečnosti mají jeden zásadní problém. Jsou příliš teoretická. Zaměstnanci sice vidí příklady phishingových e-mailů na prezentaci, ale v reálné situaci, když jim přijde naléhavá zpráva od „banky“ nebo „IT oddělení“ s výzvou k okamžité akci, mozek pracuje jinak. Stres, časová tíseň a důvěryhodně vypadající zpráva snadno přebijí teoretické znalosti.

Simulace vás postaví do reálné situace. Když zaměstnanec klikne na testovací odkaz, okamžitě se dozví, že právě podlehl phishingu, a tahle zkušenost se zapíše mnohem hlouběji než jakákoli prezentace.

TIP: Vyškolte svůj tým proti phishingu a zabezpečte svou firmu.

Jak probíhá phishingový test ve firmě

Profesionálně vedená phishingová simulace má jasnou strukturu a respektuje nejen bezpečnostní požadavky, ale i pracovněprávní kontext české legislativy. Jak probíhá ve firmě a jak nejlépe otestovat své zaměstnance na phishingový útok?

Fáze přípravy

Než se první testovací e-mail odešle, potřebujete provést důkladnou přípravu. Bezpečnostní specialisté používají stejný přístup jako skuteční hackeři a začínají mapováním cílového prostředí z veřejných zdrojů. Jaké e-maily zaměstnanci běžně dostávají? Jaké systémy používají? S jakými dodavateli firma spolupracuje?

Podle těchto informací se navrhují scénáře phishingových e-mailů. Můžete simulovat klasický útok napodobující banku, interní zprávu od IT oddělení o nutné aktualizaci hesla, urgentní požadavek od nadřízeného nebo třeba falešnou fakturu od dodavatele.

Důležité je také správné právní ošetření celého procesu. Zaměstnanci musí být předem informováni, že firma provádí bezpečnostní testy, ovšem bez sdělení konkrétního termínu. Tím se zachová prvek překvapení a zároveň splníte požadavky týkající se ochrany osobních údajů a pracovněprávních norem.

TIP: Pokud přemýšlíte o zavedení phishingových simulací ve vaší firmě, rádi vám pomůžeme s nastavením i realizací celého projektu. 

Provedení testovací kampaně

Samotná simulace phishingového útoku spočívá v rozeslání testovacích e-mailů vybrané skupině zaměstnanců. Osvědčenou strategií je postupné rozesílání v menších vlnách, což umožňuje detailnější sledování individuálních reakcí a poskytuje přesnější obraz o tom, jak zaměstnanci podezřelé zprávy vnímají.

E-maily obsahují odkazy vedoucí na speciálně připravené webové stránky, které vypadají věrohodně, ale ve skutečnosti pouze zaznamenávají, kdo na odkaz klikl. Pokud zaměstnanec zadá přihlašovací údaje nebo jiné informace, systém to zaznamená, ale data samozřejmě nikam neodejdou a nejsou nijak zneužita.

Nejsofistikovanější simulace zahrnují i testování reakcí na podezřelé přílohy nebo vícefázové útoky, kdy první e-mail buduje důvěru a teprve druhý obsahuje skutečnou past.

Okamžitá zpětná vazba

Jakmile zaměstnanec klikne na testovací odkaz, uvidí vzdělávací hlášení. To mu vysvětlí, že právě podlehl phishingovému testu, ukáže konkrétní varovné signály, které přehlédl, a nabídne tipy, jak příště podobný útok rozpoznat. Tahle okamžitá zpětná vazba je mnohem účinnější než kdykoliv pozdější školení. Zaměstnanec si uvědomí vlastní zranitelnost v situaci, kdy ještě má čerstvě v paměti, proč na odkaz klikl. 

TIP: Případová studie Red Team operace aneb jak jsme prolomili zabezpečení technologické firmy za měsíc

Jaké metriky phishingové simulace sledují

Data ze simulací vám poskytnou detailní pohled na bezpečnostní profil vaší firmy. Co je dobré sledovat?

Míra prokliku (Click Rate)

Procento zaměstnanců, kteří klikli na podezřelý odkaz v testovacím e-mailu. Toto je první kritická hranice – jakmile někdo klikne, útočník má otevřené dveře. V českých firmách se při prvním testu pohybuje obvykle mezi 30–50 %.

Praktická zkušenost z testování ukazuje alarmující čísla: více než polovina zaměstnanců typicky otevře podezřelý e-mail, třetina až dvě pětiny proklikne na falešnou stránku a přibližně každý pátý dokonce vyplní své přihlašovací údaje do podvrženého formuláře.

Míra zadání údajů (Credential Submission Rate)

Z těch, kdo klikli, kolik jich následně zadalo přihlašovací jméno, heslo nebo jiné citlivé informace na falešné stránce. Tahle metrika je ještě důležitější, protože v reálném útoku právě tady dochází ke skutečné kompromitaci účtu. Podle výzkumů se pohybuje kolem 10–20 % z celkového počtu oslovených.

Rychlost a četnost nahlášení

Ideální reakce na podezřelý e-mail není ani klik, ani smazání, ale je to hlášení bezpečnostnímu týmu. Tato metrika sleduje, kolik zaměstnanců podezřelou zprávu nahlásilo a jak rychle to udělali. V dobře fungujících firmách s kyberneticky povědomými zaměstnanci může být míra nahlášení i přes 40 %.

Opakovaná zranitelnost

Některé systémy sledují, jestli stejný zaměstnanec opakovaně podléhá testům. Pokud někdo naletí jednou, může jít o chybu způsobenou nepozorností. Pokud to samé dělá opakovaně, signalizuje to potřebu individuálního školení nebo jiných opatření.

Rozdíly mezi odděleními a pozicemi

Analýza výsledků podle oddělení často odhalí zajímavé rozdíly. IT oddělení bývá zpravidla ostražitější, zatímco třeba marketing, HR nebo účetnictví mohou vykazovat vyšší míru prokliku, a to často proto, že denně pracují s vysokým objemem externí komunikace a náročnými termíny.

TIP: Co je penetrační test a proč ho vaše firma potřebuje

Překvapivá čísla a kolik lidí běžně naletí

Jak to vypadá v praxi, když otestujete své zaměstnance na phishingový útok a jak jsou na tom po proškolení?

První test odhalil 30–70 % míru úspěšnosti útoku

Podle mezinárodních studií i českých výzkumů podlehne při prvním neohlášeném testu phishingu mezi 30 až 70 % zaměstnanců. Výsledek závisí na tom, jaká je firemní kultura kybernetické bezpečnosti, jak sofistikovaný byl phishingový e-mail a jaké je obecné povědomí zaměstnanců.

Výzkum provedený na Masarykově univerzitě ukázal alarmující číslo – až 70 % studentů podlehlo alespoň jednomu ze tří testovacích phishingových e-mailů. Nejvyšší úspěšnost měl útok nabízející mimořádné stipendium, na který naletělo 44 % testovaných osob.

Pokles po školení

Dobrou zprávou je, že kombinace simulací a školení dokáže tato čísla radikálně snížit. Firmy, které pravidelně testují zaměstnance a poskytují jim zpětnou vazbu, hlásí pokles míry prokliku na 10 až 15 % po půl roce a na 5 až 10 % po roce systematického programu.

Data z tuzemských institucí potvrzují podobný trend. Po správně nastavených školeních a opakovaných simulacích se i u původně vysoce zranitelných skupin podaří míru úspěšnosti útoku snížit výrazně pod 15 %.

TIP: Jak vám Red Teaming pomůže odhalit slabiny?

Kdo naletí nejčastěji

Pokud máte vlastní firmu, asi vás bude zajímat, kdo nejčastěji naletí na phishingový útok. Zajímavým zjištěním je, že neexistuje jednoduchý profil typické oběti. Phishingu podléhají jak noví zaměstnanci, tak zkušení manažeři, jak mladší generace, tak lidé nad padesát. Přesto jsou skupiny lidí, u kterých je úspěšnost útoku vyšší.

• Noví zaměstnanci: Často ještě neznají interní komunikační procesy a nemají vypěstované návyky pro rozpoznávání podezřelých zpráv. V prvních třech měsících jsou statisticky zranitelnější.
• Vedoucí pracovníci: Manažeři a členové vedení, protože mají přístup k citlivějším datům a větším finančním prostředkům. Zároveň bývají přetížení, komunikují s velkým množstvím lidí a často jednají pod časovým tlakem, což jsou přesně podmínky, za kterých phishing nejlépe funguje.
• Zaměstnanci s vysokou externí komunikací: Lidé v prodeji, HR nebo zákaznické podpoře dostávají denně desítky e-mailů od neznámých odesílatelů, což snižuje jejich ostražitost.

Překvapivě není věk zásadním faktorem. Ačkoli se často předpokládá, že mladší generace je díky větší digitální gramotnosti odolnější, data to nepotvrzují. Mladší zaměstnanci sice lépe rozpoznají některé technické signály phishingu, ale jsou často přehnaně sebevědomí a podceňují hrozbu.

TIP: Sociální inženýrství – největší hrozba je lidský faktor

Typy phishingových scénářů používaných v simulacích

Profesionální testování a phishingové simulace používají mnoho druhů útoků ve svých simulacích. Nejúčinnější jsou ty, které realisticky napodobují skutečné hrozby a zároveň odpovídají specifickému prostředí testované firmy.

Klasický e-mailový phishing

Nejrozšířenější forma útoku napodobuje komunikaci od banky, kurýrní služby, správce IT systémů nebo jiné důvěryhodné autority. E-mail obsahuje naléhavé sdělení jako zablokovaný účet, neúspěšné doručení balíku, potřebná aktualizace bezpečnostních certifikátů.

Zaměstnanec je vyzván ke kliknutí na odkaz a přihlášení se. Podvržená stránka vypadá identicky jako originál, ale ve skutečnosti pouze sbírá přihlašovací údaje.

Spear phishing – cílený útok

Sofistikovanější varianta, kdy je e-mail šitý na míru konkrétní osobě. Útočník využívá veřejně dostupné informace z LinkedInu, webových stránek firmy nebo sociálních sítí. V simulacích se spear phishing používá především pro testování vedoucích pracovníků nebo zaměstnanců s přístupem k finančním operacím.

Například zaměstnanec účetního oddělení dostane e-mail údajně od dodavatele, se kterým firma skutečně spolupracuje, s žádostí o změnu čísla účtu pro úhradu faktury. E-mail obsahuje reálná čísla faktur a správné kontaktní osoby – ale číslo účtu vede k útočníkovi.

Whaling – útok na vedení

Speciální forma spear phishingu zaměřená na top management. E-mail může předstírat komunikaci od právníka, auditora, člena představenstva nebo jiné autority, se kterou vedení běžně komunikuje.

Simulace nakažené přílohy

Testovací e-mail obsahuje přílohu, která vypadá jako běžný dokument (například faktura, smlouva, prezentace). Po kliknutí se nezobrazí škodlivý soubor, ale upozornění, že zaměstnanec právě otevřel potenciálně nebezpečnou přílohu.

Vishing a smishing – hlasové a SMS varianty

Vishing označuje „voice phishing“, tedy podvodné telefonáty, kdy se útočníci vydávají například za pracovníky banky. Smishing je pak zkratka pro „SMS phishing“, což jsou phishingové útoky prostřednictvím textových zpráv.

Některé pokročilé programy kombinují e-mailový phishing s telefonním hovorem. Zaměstnanec nejprve dostane e-mail o údajném bezpečnostním problému s instrukcí zavolat na uvedené číslo. Když zavolá, narazí na nahraný hlas žádající o ověření údajů nebo v případě simulace na zpětnou vazbu, že právě podlehl testu.

TIP: Phishing, vishing, smishing a moderní podvody v kyberprostoru

Pop-up phishing a QR kódy

Pop-up phishing využívá vyskakovací okna na webových stránkách, která zobrazují například varování o zavirování počítače. V poslední době se mezi útočníky staly populární i QR kódy a podvržené samolepky s QR kódy, které nahrazují legitimní, například na parkovacích automatech nebo platebních terminálech.

Jak efektivně využít výsledky testování

Samotné odhalení zranitelností není cílem, je to výchozí bod pro zlepšení bezpečnosti. Data z phishingových simulací jsou cenná pouze tehdy, pokud s nimi firma něco udělá. Jak s nimi dále pracovat?

• Individuální zpětná vazba: Zaměstnanci, kteří se stanou obětí phishingové simulace, by měli dostat pozitivně vedené individuální vysvětlení. Zaměřuje se na konkrétní signály, které přehlédli.
• Cílená školení pro rizikové skupiny: Oddělení s vyšší mírou prokliku potřebují speciálně upravený trénink. Účetní řeší hlavně podvržené faktury či změny platebních údajů, IT pracovníci zase útoky využívající technickou terminologii.
• Pravidelné opakování testů: Jednorázový test nestačí. Phishingové simulace by měly probíhat alespoň čtvrtletně, ideálně měsíčně, s různými scénáři. Opakování posiluje bezpečnostní návyky a udržuje ostražitost.
• Podpora bezpečné kultury nahlašování: Zaměstnanci musí vědět, že hlášení podezřelých e-mailů je žádoucí. I falešný poplach je lepší než skutečný přehlédnutý útok.
• Reportování výsledků vedení: Management potřebuje jasná data: Míru prokliku, trendy, rozdíly mezi odděleními a nejrizikovější scénáře. Konkrétní čísla (např. 35 % proklik na falešné benefity) ukazují, proč je investice do bezpečnosti nezbytná.

TIP: TOP 10 slabin, které odhalují penetrační testy

Co dělat, když zaměstnanec opakovaně selhává

Pokud někdo opakovaně podléhá phishingu, řešení nesmí být trest, ale individuální přístup. Je potřeba zjistit příčinu, jestli jde o neporozumění, přetížení nebo nízkou míru ostražitosti, a podle toho nabídnout doplňkové interaktivní školení či praktické tréninky. U vysoce rizikových pozic lze riziko snížit technickými opatřeními, jako jsou přísnější filtry, povinné MFA nebo omezení oprávnění.

Právní a etické aspekty phishingových simulací

Phishingové testy jsou eticky i právně citlivé, proto je nutná vyvážená komunikace a dodržení GDPR. Zaměstnanci by měli vědět, že firma provádí bezpečnostní simulace, ale bez sdělování konkrétních termínů či scénářů. Zpracování údajů (e-maily, reakce na testy, výsledky školení) musí mít právní základ, být řádně oznámeno a data mají být pseudonymizovaná, přístupná jen správcům a uchovávaná jen nezbytně dlouhou dobu. Důležitá je transparentnost bez zastrašování, protože testy nejsou nástrojem kontroly, ale způsobem, jak zaměstnance naučit bezpečně reagovat na skutečné hrozby.

Technologie a nástroje pro phishingové simulace

Phishingové simulace lze provádět pomocí specializovaných platforem, jako jsou KnowBe4, Proofpoint či Cofense, případně levnějších nebo open-source nástrojů typu Gophish. Důležité je, aby řešení nabízelo lokalizované a přizpůsobitelné šablony, bezpečné zpracování dat, okamžitou zpětnou vazbu, detailní reporting a napojení na školení. 

Je vhodné udělat phishingovou simulaci sami?

Testy lze realizovat i vlastními silami, ale to opravdu nedoporučujeme. Bez odborných zkušeností hrozí právní komplikace, technické chyby, slabá edukace i narušení důvěry zaměstnanců. Proto firmy často sahají po profesionálních platformách nebo externích specialistech, kteří zajistí bezpečný, efektivní a správně vyhodnocený průběh simulací.

Pokud váháte, jaké řešení je pro vaši firmu nejvhodnější, rádi vám poradíme. Nabízíme komplexní servis od návrhu testovacích scénářů přes realizaci až po vyhodnocení a následná školení. První konzultace je zdarma – ozvěte se nám a společně najdeme přístup, který bude fungovat právě u vás.

Jak phishingové simulace zapadají do celkové bezpečnostní strategie

Phishingové simulace fungují nejlépe jako součást širší bezpečnostní strategie, která kombinuje pravidelné vzdělávání zaměstnanců, technická opatření (antispam, antiphishing, MFA, aktualizace, monitoring) a jasné postupy pro nahlašování podezřelých zpráv. Zaměstnanci musí přesně vědět, jak incident nahlásit, a to ideálně jedním tlačítkem v e-mailu. Hlavní je také podpora vedení, které svým zapojením a komunikací dává najevo, že kybernetická bezpečnost je firemní prioritou.

Často kladené dotazy (FAQ)

Budou zaměstnanci vědět, že jde o test?
Až když na podezřelý odkaz kliknou, tehdy se dozví, že šlo o simulaci. Předem se dozvědí pouze to, že firma občas provádí bezpečnostní testy. Jde o stejný princip jako u protipožárního cvičení, kdy všichni vědí, že se občas konají, ale nikdo nezná přesný termín.

Co když někdo nahlásí test jako skutečný útok?
To je skvělý výsledek a znamená to, že zaměstnanec reagoval správně. Dostane potvrzení, že šlo o simulaci, a pochvalu za ostražitost. Právě nahlašování podezřelých e-mailů je žádoucí chování, které chceme posilovat.

Kolik času zabere příprava a provedení testu?
S profesionálním nástrojem nebo dodavatelem lze první kampaň spustit během několika dnů. Samotná simulace pak probíhá automaticky a vyhodnocení je okamžité. Časově nejnáročnější je následné vyhodnocení a školení zaměstnanců.

Fungují simulace i u malých firem?
Ano, i firma s desítkou zaměstnanců je zranitelná vůči phishingu. Existují nástroje a služby přizpůsobené menším organizacím, které nevyžadují velkou investici ani interní IT tým. Často je právě u malých firem riziko vyšší, protože nemají specializované bezpečnostní oddělení.